Chrám Preah Vihear - vystavěn na horké půdě

Chrám Preah Vihear - vystavěn na horké půdě

Přímo na thajsko-kambodžské hranici, na jednom z ne zrovna klidných míst, stojí chrám Preah Vihear. Tato jedinečná hinduistická památka, která je zasvěcena bohu Šivovi, byla v minulosti svědkem mnoha krvavých střetů mezi příslušníky těchto asijských zemí. Spor o khmerský svatostánek a území, na němž stojí, musel nakonec rozhodnout až mezinárodní tribunál v Haagu.

Za vše mohou Francouzi

Preah Vihear byl vystavěn na velmi nešťastném místě. Najdeme jej na severu Kambodži při hranicích s Thajskem. Právě toto území bylo po mnoho let jablkem sváru mezi oběma zeměmi, protože si jej obě strany snažily podmanit. Vše vypuklo v 50. letech 20. století, kdy tuto oblast opustili francouzské koloniální síly. Francouzi se totiž na počátku dvacátých let, kdy ovládali Kambodžu, dohodli se Siamem na vytvoření společné komise na vymezení hranice. Dohodnuto bylo také, že Francouzi vytvoří nové mapy, na kterých bude chrám Preah Vihear vyobrazen na thajské straně. Nakonec se však, ať už úmyslně či omylem, v mapách objevil na straně Kambodži. Thajsko po mnoho let tuto skutečnost přehlíželo, protože se Preah Vihear po odchodu Francouzů v roce 1954 ocitl zcela pod thajskou kontrolou. Čerstvě nezávislá Kambodža se však nehodlala jen tak smířit s přítomností thajských vojsk kolem „své“ khmerské svatyně.

Ani soud nepomohl

V roce 1962 přiřkl Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu chrám Preah Vihear i území, na němž se nachází, oficiálně Kambodži a Thajsku bylo navíc nařízeno, že musí Kambodži vrátit všechny starožitnosti, které z chrámu během své okupace odvezlo. Kambodžský princ Sihanuk byl ještě tak velkorysý, že během oficiálního převzetí správy nad chrámem v lednu 1963 Thajsku oznámil, že si může veškeré starožitnosti ponechat a také, že jeho občané mohou Preah Vihar navštěvovat bez víz. Ani to však krvavé střety mezi zeměmi nezastavilo. Thajci nebyli ochotni rozhodnutí soudu akceptovat a nadále si území nárokovali. Hájili se tím, že se tehdejší nařízení soudu netýkalo přístupových cest k chrámu, ani okolních pozemků, a ty proto zůstanou pod jejich kontrolou.

UNESCO tomu zavařilo

Spory o vlastnictví chrámu a území se naplno rozhořely opět v roce 2008, kdy byla hinduistická svatyně Preah Vihear zasvěcená bohu Šivovi zapsána na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. To vedlo k dalším krvavým bojům, zraněním i úmrtím nejen vojáků, ale také vesničanů. Desítky tisíc lidí se proto rozhodly toto sporné území opustit. Další kruté boje následovaly na počátku roku 2011 – novou vlnu násilí rozpoutala thajská nacionalistická hnutí, která využila svého vlivu před nadcházejícími volbami. V únoru zemřelo v oblasti deset lidí, o dva měsíce později si spor vyžádal dalších osmnáct obětí. Ničím neobvyklým nebyly v té době raketové útoky a palby z pušek.

Konečný verdikt a naděje na lepší časy

Situace v oblasti, kde se chrám Preah Vihear nachází, byla tedy vojensky značně nestabilní a neustále se zhoršovala. Letité spory mezi Thajci a Kambodžany tak musel nakonec opět vyřešit Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který v roce 2011 rozhodl, že se okolí hinduistického chrámu Preah Vihear stane demilitarizovanou zónou. Bylo nařízeno okamžité stáhnutí vojenských jednotek z této oblasti a soud zároveň vyzval obě strany konfliktu k tomu, aby společně zahájily jednání. Dalším požadavkem bylo, aby země umožnily vstoupit do oblasti pozorovatelům ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Thajsko se tehdy nechalo slyšet, že bude tento verdikt respektovat a se stejnou reakcí přišla i Kambodža. Je zde tedy naděje, že v oblasti bude konečně klid a mezi oběma zeměmi bude nastoleno trvalé příměří. Nyní Preah Vihear administrativně spadá pod kambodžskou vesnici Svav Chrum nacházející se v okrese Choam Khsant.

Domov bohů

Kambodžané s Thajci po tolik let nebojovali jen o kus džungle, ale i o historické dědictví své země a možné příjmy z turistického ruchu. Chrám Preah Vihear, někdy nazývaný též Prasat Preah Viheat, je totiž více než tisíc let starý. První z khmerských chrámů byl v těchto místech vystavěn již v 9. století. Chrám, který je zpodobněním posvátné hinduistické hory Méry, domova bohů, se nalézá vysoko v Dângrêských horách. S jeho výstavbou se začalo v 9. století, ale práce pokračovaly ještě v průběhu několika dalších století, proto jsou na něm dnes patrné architektonické prvky charakteristické pro století desáté i jedenácté. Svou dnešní podobu však Preah Vihear získal až za panování khmerských králů Súrjavarmana I. (1002-1050) a Súrjavarmana II. (1113-1150). Celý chrámový komplex je dlouhý 800 metrů a přístup ke svatyni je střežen pěti postupně se stupňujícími monumentálními věžemi (gopury). Návštěvník si tak nevychutná pohled na chrámový celek, dokud neprojde branou. Na nádvoří stojí menší uzavřené chrámové stavby, kterými se prochází do svatyně.

- jap -

Článek byl zobrazen 10 307 krát.